 |
Historický vývoj obce |
 Podle
dosavadních názorů se před velkou kolonizací l3.století zastavil starší
vývoj osídlení našeho kraje u severních břehů Novohradky. V rozporu s
tím však zaznamenal Podlažický nekrolog v nejstarší vrstvě svých
zemřelých (tj. po roce 1160) překvapivě tak výrazná jména jako velmož
PERARE a patrně o něco později i svého klášterníka KUTRU, takže nemuže
být pochybností, že to byly osobnosti, které daly jména nebo byli přímo
zakladateli prvních osad na jih od horního toku Novohradky - Zderaze,
Perálce a Kutřína.
Koncem 18. století tereziánské a josefinské reformy zmírnily feudální
útlak. Začátky národního obrození oživují činnost vesnických škol s
českým vyučovacím jazykem. Do nově zřízené školy v Perálci na
rychmburském panství (před r.1799) chodily děti i ze Zderaze-sousední
obce V 16. stol. po úmrtí posledního Kostky, Bohuše, přechází r.
1557 panství do majetku krále Ferdinanda I. a ten je r. 1559 prodává
Janu Žateckému z Vejkrsdorfu. Ze zápisu o převodu majetku na jeho dceru
Annu, provdanou za Ferdinanda Švihovského z Ryžmberka r. 1563, se v
zemských deskách dovídáme poprvé jména dvaadvaceti prosečských usedlíků
s jejich povinnostmi. Místo roboty, poněvadž zde nebyl panský dvůr,
platili pravidelnou dávku. R. 1580 kupuje panství a tedy i Proseč
Mikuláš ze slavného rodu Lobkoviců, které spravuje do r. 1599, po něm
jeho sestra Anna, provdaná za mocného rádce císaře Rudolfa II. Paula
Sixta z Trautsonu z Rakouska, nositele řádu Zlatého rouna, který po její
smrti r. 1604 panství přejímá. Jeho rod zde vládne do r. 1750. R. 1610
věnoval prosečskému kostelu zvon Mikuláš s českým nápisem, který dosud
zvoní. V Perálci je kostel nejstarší v této krajině, v roce 1350 byl
farní, patřící k biskupství Litomyšlskému až do roku 1620. 0d roku 1620
do r. 1737 patřil jako filiálka ke Skutči. Od roku 1737 patří k
Rychmburku. Kostel, areál kostela sv.Jana Křtitele, hřbitov i ohradní
zeď jsou zapsány ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Od
roku l994 bylo zapocato s celkovou rekonstrukcí kostela, výměnou střešní
krytiny vněší omítky včetně klempířskych prvků a v roce 1996 se opravuje
ohradní zeď hřbitova.
|
|
Starostové obce od roku 1920: |
|
1920 - 1922
|
Jan Laštůvka,
Perálec 9 |
|
1923 - 1931
|
Jan Uher, Perálec
35 |
|
1931 - 1932
|
Bohumil Hromádko
10 |
|
1932 - 1934
|
Jan Laštůvka,
Perálec 9 |
|
1935 - 1938
|
Josef Jílek,
Perálec 53 |
|
1938 - 1945
|
Jan Lacman,
Perálec 11 |
|
Od
6.11.1945 obec připadla pod okres Polička |
|
Předsedové místního národního výboru /MNV/ po roce 1945: |
|
1945 |
Josef Oplištil
Kutřín 22 |
|
1946 - 1949
|
František
Macháček Perálec 67 |
|
1949 - |
Stanislav Vančura
Perálec 71 |
|
1949 |
Oldřich Cach
Perálec 2 |
|
1949 - 1950
|
František Krčil,
Perálec 48 |
|
1950 - 1951
|
Karel Odehnal,
Kutřín 1 |
|
1951 - 1957
|
František Hrnčál,
Perálec 74 |
|
1957 - 1964
|
Josef Nešetřil,
Perálec 61 |
|
V
roce 1960 dochází ke sloučení s obcí Zderaz a obec připadla pod okres
Chrudim |
|
1964 - 1970
|
Josef Koudela,
Perálec 51 |
|
1970 - 1971
|
Josef Nešetřil,
Zderaz 19 |
|
1971 - 1983
|
Stanislav
Odehnal, Kutřín 1 |
|
1983 - 1985
|
František
Šplíchal, Zderaz 109 |
|
1985 - 1992
|
Josef Němeček,
Zderaz 19 |
|
Od
roku 1992 se obec Zderaz odloučila od obce Perálec |
|
1992 - dosud
|
Milada Drahošová,
Perálec 72 |
|
|
Fotogalerie |
|
